Z mateřské do vlastního podnikání: Jak jsme s kamarádkou rozjely vlastní značku a nezruinovaly se

Pamatuju si ten moment úplně přesně. Seděly jsme s Terezou v parku, naše děti lezly po prolézačkách a my pily už třetí kafe toho dne. "Co budeš dělat, až skončíš s mateřskou?" zeptala se mě. Tehdy jsem odpověděla jako většina maminek - že se nejspíš vrátím do práce. Jenže pak jsme se daly do řeči o tom, jak je těžké sehnat kvalitní dětské oblečení, které by zároveň vydrželo, hezky vypadalo a nestálo majlant. "Měly bychom začít šít vlastní," prohlásila Tereza napůl žertem. A já se zasmála. Jenže o šest měsíců později už jsme opravdu šily. A po roce jsme díky PPC reklamy České Budějovice měly tolik objednávek, že jsme nestíhaly.

**Abych byla upřímná - nikdy předtím jsem nepodnikala.** Tereza sice měla zkušenosti z marketingu, ale já byla učitelka na prvním stupni. Šití bylo jen naším koníčkem. Ale jak to tak bývá u matek s malými dětmi, frustrace nás dovedla k něčemu, co by nás jinak asi nikdy nenapadlo.

Začátky, které zná každá maminka-podnikatelka

Naše první kolekce vznikla na našich kuchyňských stolech. Šily jsme po večerech, když děti spaly. Vzory jsme malovaly ručně, látky nakupovaly ve výprodejích. Popravdě, tehdy to byl spíš koníček než byznys. První kusy jsme prodaly přes bazar a kamarádkám.

Pak ale přišel zlomový moment - potkaly jsme maminku v parku, která měla na sobě tričko ze stejné látky, z jaké jsme šily dětské tepláčky. "Škoda, že neděláte i pro dospělé," řekla nám. "Koupila bych si tepláky, co by ladily s těmi dceřinými."

Byl to jeden z těch momentů prozření. Uvědomily jsme si, že můžeme dělat oblečení pro celé rodiny. Matching outfity pro maminky a děti. A jakmile jsme začaly šít i dámské velikosti, zájem raketově vystřelil.

Když podnikání pohltí obývák (a vaši duševní kapacitu)

Do tří měsíců jsme měly zakázky na dva měsíce dopředu. Šicí stroje běžely od rána do večera. Můj manžel si stěžoval, že musí jíst na klíně, protože jídelní stůl byl permanentně plný látek. **A najednou jsme stály před rozhodnutím, které řeší spousta maminek - jít do toho naplno, nebo to nechat jako přivýdělek?**

Tehdy nám psychicky pomohlo, že jsme byly dvě. Když jedna pochybovala, druhá ji podržela. A to se při rozjezdu vlastního podnikání opravdu hodí.

"Potřebujeme vlastní prostory," prohlásila jednoho dne Tereza. "A taky šikovné ruce, které by nám pomohly. A webovky. A strategie, jak získat další zákazníky."

Upřímně? Vylekalo mě to. Nejsem z podnikatelské rodiny. Moji rodiče byli celý život zaměstnanci a představa, že bych si měla pronajmout dílnu a zaměstnat lidi, byla děsivá. "To nezvládneme," řekla jsem tehdy. "Na to nemáme peníze ani zkušenosti."

Objev, který změnil náš byznys

Byl to Terezin bratranec, kdo nám poradil klíčovou věc. "Holky, vy to děláte obráceně. Nejdřív si musíte zajistit prodeje, a pak teprve řešit výrobu. Ne naopak."

A on sám nám pomohl s prvním krokem - založením e-shopu. Nebyl to žádný zázrak, jen jednoduchý web s fotkami našich výrobků. Ale byl to náš e-shop. Něco, co nám i uprostřed mateřské dávalo pocit, že máme vlastní firmu, vlastní značku, vlastní směr.

Jenže pak přišla otázka - jak dostat zákazníky na náš nový web? Jak se vůbec někdo dozví, že existujeme?

Marketing pro maminky od maminek

Tereza díky své předchozí práci v marketingu věděla, že potřebujeme nějakou formu reklamy. Ale zároveň jsme měly velmi omezený rozpočet.

"Co kdybychom to zkusily lokálně?" navrhla. "Nejdřív tady v Budějovicích, kde nás už některé maminky znají. Mohly bychom zacílit online reklamy přímo na ženy s dětmi v našem okolí."

Byl to riskantní krok. Měly jsme našetřených asi 15 tisíc, které jsme mohly investovat, ale bylo to většina našich úspor z mateřské. Nakonec jsme se rozhodly investovat pět tisíc do lokálních PPC reklam.

**Nikdy nezapomenu na radost, když přišla první objednávka od někoho, koho jsme vůbec neznaly.** Od ženy, která nás našla přes Google, když hledala "handmade dětské oblečení České Budějovice". Byl to malý triumf, ale pro nás znamenal všechno.

Expanze, kterou jsme nečekaly

Po třech měsících lokálních kampaní se začalo dít něco zajímavého. Začaly nám chodit objednávky z celé jižní poloviny Čech. A pak přišel e-mail od maminky z Hradce Králové: "Viděla jsem vaše oblečení na kamarádce, která byla na návštěvě v Budějovicích. Šijete i na zakázku? A posíláte i k nám do Hradce?"

Ta zpráva odstartovala řetězovou reakci. Během dvou týdnů nám přišlo pět podobných dotazů z Hradce a okolí. Tereza navrhla: "Co kdybychom zkusily stejnou strategii jako v Budějovicích? Lokální reklamu, ale tentokrát v Hradci?"

A tak jsme spustily PPC reklamy Hradec Králové, aniž bychom tam vůbec někdy byly. Cílily jsme na maminky ve věku 25-40 let, které hledaly dětské oblečení, rodinné outfity nebo dárky pro děti.

"Funguje to vůbec?" ptala jsem se po prvním týdnu, kdy jsme neviděly žádné výsledky. "Trpělivost," uklidňovala mě Tereza. "Reklama potřebuje čas, aby se usadila."

A měla pravdu. Po dvou týdnech začaly přicházet první objednávky. Po měsíci jsme měly z Hradce a okolí tolik zakázek, že jsme musely hledat první výpomoc.

Co nám pomohlo, když jsme byly na dně

Samozřejmě, ne všechno bylo růžové. Asi čtyři měsíce po spuštění reklam v Hradci se objevil velký konkurent. Větší firma, která nabízela podobné oblečení, ale za nižší ceny díky velkovýrobě. Naše prodeje se propadly skoro o polovinu.

Byla to krize. Seděly jsme tehdy u Terezy v kuchyni, já brečela a ona se tvářila, jako by právě spolkla citrón. "To je konec," vzlykala jsem. "Nemůžeme konkurovat jejich cenám."

Ale pak Tereza udělala něco geniálního. Zavolala jednomu z marketingových odborníků z agentury PPCprofits.cz, která nám spravovala kampaně. "Potřebujeme novou strategii. Nemůžeme soutěžit cenou, tak čím můžeme být jiní?"

Z té konverzace vzešel nápad, který nás nakonec zachránil: **příběh**. Začaly jsme do našich reklam, na web a sociální sítě přidávat příběhy - naše osobní příběhy jako maminek, které začaly podnikat z frustrace nad nekvalitním oblečením. Příběhy našich látek, které jsme pečlivě vybíraly. Příběhy rodin, které nosily naše oblečení.

A fungovalo to. Lidé najednou nekupovali jen oblečení. Kupovali příběh, emoce, hodnoty. A za to byli ochotni zaplatit víc.

Co nás mateřství naučilo o podnikání

Když se dnes ohlížím zpět na naši cestu, vidím fascinující paralely mezi mateřstvím a podnikáním:

1) **Improvizace je klíč.** Stejně jako když vám dítě vylije džus na vaše jediné čisté kalhoty těsně před důležitou schůzkou, i v podnikání se neustále stávají věci, které nemůžete plánovat.

2) **Některé věci nemůžete uspěchat.** Ať se snažíte sebevíc, dítě začne chodit, až když je připravené. Stejně tak budování značky a získávání zákazníků má svůj přirozený rytmus.

3) **Nejlepší nápady přicházejí, když jste vyčerpaní.** Kolikrát se nám stalo, že nejlepší nápady na nový design nebo marketingovou strategii přišly uprostřed noci, když jsme byly vzhůru s nemocným dítětem.

A hlavně - pořád je to jen práce. Důležité jsou děti, rodina, zdraví. I když nás naše značka neskutečně baví a jsme na ni pyšné, na konci dne ji děláme proto, abychom mohly trávit víc času s našimi dětmi a mít práci, která nás naplňuje.

Závěr

Dnes, téměř dva roky od prvního nápadu v parku, máme malou dílnu, tři švadleny na částečný úvazek (všechny maminky) a e-shop, který obsluhuje zákazníky po celé republice. A co je nejlepší? Obě jsme pořád maminky na mateřské. Jen s tím rozdílem, že místo aby nás mateřská omezovala, stala se naší největší inspirací a výhodou.

Podnikání s dětmi za zády není snadné, to mi věřte. Ale zároveň vám dodá odvahu, o které jste ani netušily, že ji máte. Protože když už jednou zvládnete porod a první rok s miminem, málo co vás může zastavit.

Takže pokud sedíte na mateřské, máte nějaký nápad a přemýšlíte, jestli do toho jít - jděte. Nejhorší, co se může stát, je, že to nevyjde a vy se vrátíte ke svému původnímu plánu. Ale co když to vyjde?