Klešťový porod a vakuumextrakce: kdy se používají a jak probíhají

Kleště (forceps) a vakuumextraktor jsou nástroje pro asistovaný vaginální porod, který pomáhá vybavit dítě v závěru druhé doby porodní. Používají se například při prodloužené druhé době, vyčerpání matky nebo při známkách tísně plodu, kdy je potřeba porod bezpečně urychlit. O jejich použití rozhoduje porodník a zákrok provádí jen tehdy, když jsou splněny určité podmínky.

Co je asistovaný vaginální porod

Jde o porod, při kterém porodník pomůže narození hlavičky pomocí nástroje. Provádí se pouze ve druhé době, kdy je branka úplně otevřená a hlavička dostatečně sestoupila. Cílem je dokončit porod vaginální cestou a vyhnout se císařskému řezu, pokud to situace dovolí.

Kdy se používá

Nejčastější důvody pro asistovaný porod jsou:

• prodloužená druhá doba, kdy porod nepostupuje,
• vyčerpání matky, která už nemá sílu tlačit,
• známky tísně plodu vyžadující rychlé dokončení porodu,
• některé zdravotní stavy matky, kdy je vhodné zkrátit tlačení.

Volba mezi kleštěmi, vakuumextraktorem a případně císařským řezem závisí na konkrétní situaci a posouzení porodníka.

Vakuumextraktor

Vakuumextraktor (zvon) se přiloží na hlavičku dítěte a pomocí podtlaku pomáhá porodníkovi navést hlavičku ven během kontrakce a tlačení matky. Po porodu může mít miminko na hlavičce přechodný otok nebo naběhlé místo, které se obvykle samo upraví v řádu dní. Patří mezi šetrné metody asistovaného porodu.

Kleště (forceps)

Kleště jsou dva zakřivené nástroje, které obejmou hlavičku dítěte a umožní porodníkovi pomoci s jejím porodem během kontrakce. Používají se ve vybraných situacích a vyžadují zkušenost. Po porodu mohou na tvářičkách dítěte zůstat dočasné otlaky nebo modřiny, které samy odezní.

Jak zákrok probíhá

Před asistovaným porodem se zajistí dostatečné tlumení bolesti (často epidurál nebo místní znecitlivění) a obvykle se vyprázdní močový měchýř. Porodník přiloží nástroj a během kontrakce, kdy žena tlačí, pomáhá s porodem hlavičky. Často se v této situaci provádí nástřih hráze. Po porodu se zkontroluje stav matky i dítěte.

Možná rizika

Jako každý zákrok má i asistovaný porod určitá rizika. U matky jde zejména o poranění hráze, u dítěte o přechodné otoky, modřiny nebo naběhlé místo na hlavičce, které se obvykle hojí samy. Závažnější komplikace jsou méně časté. Personál proto pečlivě zvažuje, kdy je zákrok namístě, a zda jsou splněny podmínky pro jeho bezpečné provedení.

Když asistovaný porod nestačí

Pokud se ani s pomocí nástroje nepodaří porod bezpečně dokončit, přistupuje se k císařskému řezu. Proto se asistovaný porod často provádí v zázemí, kde je možné rychle přejít k operaci. Rozhodnutí vždy směřuje k tomu, aby porod proběhl co nejbezpečněji pro matku i dítě.

Zotavení po asistovaném porodu

Zotavení se podobá běžnému vaginálnímu porodu, navíc je ale potřeba pečovat o případné poranění hráze či nástřih. Pomáhá šetrná hygiena, chlazení a úlevové polohy při sezení. Otoky a modřiny u miminka obvykle samy odezní v řádu dní; pokud máte obavy, zeptejte se personálu nebo pediatra.

Co můžete probrat předem

I když asistovaný porod nelze naplánovat, můžete se na možnost zeptat v rámci přípravy a uvést své preference do porodního plánu. Pochopení, proč a kdy se zákrok provádí, pomáhá zmírnit překvapení a strach, pokud k němu během porodu dojde. Personál by vám měl vždy vysvětlit, proč je zákrok navrhován.

Kleště, nebo zvon?

Volba mezi kleštěmi a vakuumextraktorem závisí na konkrétní situaci, poloze a sestupu hlavičky a na zkušenosti porodníka. Každá metoda má své přednosti a omezení a v některých situacích je vhodnější jedna, jindy druhá. Rozhodnutí je odborné a směřuje k tomu, aby byl porod co nejbezpečnější.

Jak se na možnost dívat

Asistovaný porod může působit znepokojivě, ve skutečnosti je to ale nástroj, jak dokončit vaginální porod a vyhnout se císařskému řezu, když porod nepostupuje. Pochopení, proč se provádí, pomáhá ho přijmout. Pokud k němu dojde, personál by vám měl srozumitelně vysvětlit důvod i postup.

Co očekávat po porodu

Po asistovaném porodu personál zkontroluje stav matky i dítěte a ošetří případné poranění hráze. Otoky či modřiny u miminka obvykle samy odezní během několika dní. U matky pomáhá běžná péče o hráz – šetrná hygiena, chlazení a úlevové polohy při sezení. Pokud vás cokoli znepokojuje, neváhejte se zeptat personálu nebo později pediatra. Většina dětí se z drobných otoků a otlaků zotaví rychle a bez následků, takže není důvod k obavám.

Časté otázky

Kdy se používají kleště nebo zvon? Ve druhé době při nepostupujícím porodu, vyčerpání matky nebo známkách tísně plodu.

Je vakuumextrakce bezpečná? Patří mezi šetrné metody; možný je přechodný otok na hlavičce dítěte, který sám odezní.

Bolí asistovaný porod? Zajišťuje se tlumení bolesti, často epidurál nebo místní znecitlivění.

Provádí se u toho nástřih? Často ano, aby se usnadnil porod hlavičky a snížilo riziko nekontrolovaného roztržení.

Co když ani nástroj nepomůže? Přistupuje se k císařskému řezu, proto se zákrok dělá v odpovídajícím zázemí.

Jak rychle se otoky u miminka zhojí? Obvykle během několika dní; při obavách se poraďte s pediatrem.

Zdroje

• Národní zdravotnický informační portál – nzip.cz
• Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP – cgps.cz
• Royal College of Obstetricians and Gynaecologists – rcog.org.uk
• National Health Service (NHS) – nhs.uk